Počátky II. turnusu Tábora Barrandov lze datovat už do druhé poloviny 50. let minulého století, kdy celý areál letního tábora v Miřetíně předal jeho dosavadní vlastník Ústřední národní výbor hl. m. Prahy tehdejší odborářské centrále – Ústřední radě odborů (ÚRO). Ta ho dala do správy závodnímu výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí (ROH) „Filmové studio“ na pražském Barrandově.
Všechny tři turnusy letního pionýrského tábora Revolučního odborového hnutí Filmového studia Barrandov (LPT ROH FSB) vedl jako hlavní vedoucí učitel Vladimír Filas (1924 – 2012), který prakticky po celý život pracoval ve školství, nejprve jako učitel, později jako zástupce ředitele a úředník školské správy. Dva měsíce letních prázdnin věnoval většinu práci s filmařskými dětmi. Kromě Miřetína vedl i výměnné tábory FSB a východoněmeckého filmového studia DEFA z Babelsbergu, které se konaly v Trassenheide v tehdejší Německé demokratické republice (NDR).
Do roku 1970 působili v Miřetíně jako oddíloví vedoucí přátelé V. Filase a jeho kolegové ze školství. Na tábor s ním jezdila i jeho dcera Ivana Schwarzbachová (roz. Filasová), která mezi roky 1970 a 1976 přivedla do Miřetína řadu svých spolužáků ze střední a vysoké školy. Byli mezi nimi i dva naši pozdější kamarádi a učitelé, kteří zaměření a tematickou náplň II. turnusu LPT ROH FSB, dnešního Tábora Barrandov, významně ovlivnili. Byli to Ivanini spolužáci z Vysoké školy ekonomické v Praze Ivan Štěpánek a Vráťa Mrázek. Oba dva s námi jezdili nejdříve jako oddíloví vedoucí. V roce 1979 se Ivan Štěpánek stal zástupcem hlavase a v roce 1981 mu Filas vedení II. turnusu definitivně předal. Několik let vedl tábor společně s Vráťou Mrázkem. Dá se říct, že na začátku 80. let minulého století se II. turnus jasně vymezil a na pevných základech, které vytvořili Ivan s Vráťou, stojí dodnes. Ivan byl hlavasem až do roku 1994. Dnes již bohužel není mezi námi. Zemřel na vážnou chorobu v roce 2000. Vráťa jezdil do Miřetína jako dítě už od roku 1965, jako výchovák pak od roku 1975 a dodnes je naším mentorem a rádcem, z čehož se velice radujeme.
Část tehdejších oddílových vedoucích byli zaměstnanci Filmového studia Barrandov, část jejich přátelé a studenti vysokých škol. Mezi oddílovými vedoucími docházelo a dochází ke generační obměně. Vytrvalo jen několik extrémně zapálených táborníků, jako třeba Jaroslav „Jerry“ Červený, který jezdí na II. turnus už od roku 1959. Jeho rodina je s táborem spjata velice úzce. Tatínek zastával na Barrandově funkci předsedy ZV ROH FSB. Měl tedy z titulu své funkce pionýrský tábor FSB v Miřetíně několik let na starosti. V roce 1968 veřejně nesouhlasil se vstupem „spřátelených“ vojsk Varšavské smlouvy do Československa, takže byl z této funkce „odejit“. Shodou okolností ho ve funkci vystřídal jeho vlastní bratr, tedy Jerryův strýc.
Od samého začátku své samostatné existence má II. turnus dva programové vrcholy. Jedním z nich jsou Znalosti lesní moudrosti a druhým etapové hry. Proces vzniku etapové hry od myšlenky až k jejímu provedení na táboře má, přes měnící se dobu a především technické možnosti, stále stejné rysy. Autor sepíše text. Pak se musí propracovat systém bodování. Někteří autoři pracují opačným systémem. Vytvoří bodování, a pak teprve píšou text. Následně jsou kontaktováni tvůrci symbolů, aby připravili vizuální stránku hry – mapy, plánky, pečetě, odměny a v neposlední řadě návrhy diplomů. Původní etapové hry byly dětem čteny vedoucím hry z papíru přímo na táboře. Později jsme se přes záznam textu na páskovém magnetofonu propracovali k dnešní digitální podobě zvuku. Vznik zvukového záznamu etapové hry je oblíbeným zpestřením jarního víkendu výchovných pracovníků a prověří schopnosti každého z nás. Samostatnou kapitolou je doprovodná hudba her. Z některých skladeb se postupem let staly vysloveně symboly tábora. Za dobu naší existence vzniklo veliké množství celotáborových etapových her. Některé měly více dílů, některé byly vícekrát přepisovány do modernější podoby. Mají náměty především historické a sci-fi. Jedenkrát jsme se odvážili zpracovat námět Rychlých šípů. Pro malé děti slouží za náměty knihy pro děti a mládež.
Druhým vrchol programové náplně II. turnusu jsou Znalosti lesní moudrosti. Tato část naší činnosti je popsána v samostatné kapitole.
Naše symboly:
Pracovníci Filmstudia Barrandov měli vždy velice blízko k výtvarnému projevu. Jejich cit pro materiál a profesní zdatnost umožnily, že dnes máme veliké množství symbolů. Některé z nich mají již historickou hodnotu, jiné jsou zcela aktuální. Výrobky z nejrůznějších materiálů potěšily generace dětí a dodnes zdobí u mnohých z nás zdi našich domovů nebo pracovišť. Pro Vaši představu zde uvádíme historii tří nejstarších a nejdůležitějších.
- Znak turnusů, tzv. domovenka, byla vytvořena roku 1983 barrandovským písmomalířem z dekorační techniky Ivanem Šabinským. Mírně poupravenou ji postupně převzaly i ostatní dva turnusy.
- Symbol Jezdce vyjíždějícího na svém koni z noční tmy do jasného světla pravdy se poprvé na našem táboře objevil roku 1987. Autorem předlohy, dle fotografie skutečného jezdce TURF clubu, je Eduard Ziebicker.
- Modrá stuha pro předsedy družin v etapové hře s vyobrazením táborového totemu je společným dílem dalšího písmomalíře z dekorační techniky FSB Zdeňka Štěpánka (myšlenka stuh), a štukatéra, taktéž z „dekoračky“ Miroslava Bizoně (modelová předloha) a již zmíněného Ivana Šabinského (grafické ztvárnění), poprvé uvedena na našem táboře v létě 1988. Ostatní rozlišovací stuhy spatřily světlo světa nedlouho poté.
