Dnešní den se nesl ve znamení návratů. Na snídani se k nám po třídenním putování vrátily oba nejstarší oddíly a společně s nimi také oddíly 2 a 8, které měly za sebou noc strávenou v lese. Tábor byl tak po několika dnech opět kompletní.
Nejstarší oddíly věnovaly celé dopoledne návratu do běžného táborového režimu. Vybalovaly krosny, čistily celty, kotlíky i ešusy a samozřejmě nechyběla ani dlouho očekávaná návštěva sprch.
Odpolední program patřil především nejmladším oddílům, které pokračovaly ve své malé etapové hře. V úvodním divadélku dorazili Gotfrua Udatný a jeho věrný sluha Zakuj na zámek, kde se vydali pátrat po tajných chodbách ukrytých hluboko v jeho zdech. Na tuto část příběhu navázala samotná etapa.
Ta se tentokrát nesla v duchu zálesáckých dovedností. Jednotlivé skupinky vybíhaly na trať, kde na ně čekala stanoviště zaměřená na vše, co se během tábora naučily – poznávání přírody, rozdělávání ohňů, orientaci v terénu, zdravovědu, tábořiště i správné používání nástrojů. Děti si tak mohly ověřit, kolik znalostí si za uplynulé dny osvojily.
Večer jsme uspořádali celotáborovou hru Hututu. Už dlouho jsme ji v takto velkém měřítku nehráli a během několika prvních minut nám bylo jasné, že je škoda, že jsme ji nezařadili už dříve. Před začátkem samozřejmě nechybělo společné rozcvičení, protože při takové hře není radno podceňovat přípravu.
Velkou radost nám udělali především starší táborníci. Když proti obráncům vyráželi nejmladší útočníci, nechávali jim prostor, aby si hru opravdu užili, a nehráli za každou cenu na vítězství. Jakmile se ale na druhou stranu rozběhl někdo ze starších oddílů, bylo po shovívavosti. Obránci do toho šli naplno a každý souboj byl pořádně vybojovaný. A úplně stejná pravidla platila i pro vedoucí, kteří se do hry s chutí zapojili.
Po večerce mladších oddílů zůstali na hřišti už jen starší táborníci. Tempo hry se ještě zvýšilo a Hututu dostalo úplně nový náboj. Nakonec jsme ho sice kvůli blížící se večerce nestihli dohrát, ale to nikomu nevadilo. Byla to jedna z těch her, u kterých je důležitější samotný zážitek než konečný výsledek.
