Po náročných výletech a putování přišel den, který táborníkům dopřál tolik potřebný odpočinek. Dopoledne většina oddílů zůstala v táboře, kde si děti užívaly klidnější aktivity, hrály stolní hry, tvořily, psaly dopisy nebo jen tak lenošily na dece ve stínu stromů. Vzduch byl teplý a ospalý, přesně takový, jaký si desátý den zaslouží.
Výjimkou byli naši puťáci – nejstarší oddíly, které se nenechaly odradit včerejším deštěm a s novým odhodláním se opět vydaly do lesa. Tam pokračovali ve stavbě svého tábořiště, zdokonalovali přístřešky, zpevňovali ohniště a plánovali, jak přežít v přírodě, pokud by se opět vrátili na trasu.
Odpoledne se celý tábor znovu rozhýbal. Většina oddílů vyrazila do lesa hrát hry, ale některé z nich si vyzkoušely vlastní verzi Pevnosti Boyard. Družinky musely překonávat nejrůznější výzvy, aby získaly klíče, které jim následně umožnily otevřít truhly s indiciemi. Ty je dovedly až k pokladu, který byl ukrytý hluboko v lese. Napětí rostlo s každým splněným úkolem a radost z objeveného cíle byla obrovská.
Večer čeká mladší děti pokračování malé etapové hry Encanto. Tentokrát se jedná o napůl noční výpravu – děti budou muset projít malým bludištěm, ve kterém se skrývá východ, ale také několik falešných cest. Nejde ale o nic strašidelného, spíš o hravou bojovku, která kombinuje napětí, orientaci a kouzelnou atmosféru tmy v lese. Vedoucí je budou po cestě jistit, světla budou tlumená, ale děti si s sebou ponesou odvahu, kamarády a touhu najít cestu ven.
